
Amerika 2026
Moje americké tři týdny
Napřed video, taková rychlovka. Fotky ke každé zastávce najdete níž.
Od Pacifiku k Atlantiku
Tři týdny, 12 států, 6 400 km autem, 17 hotelů, 11 národních parků. Vyrazili jsme ze San Franciska a o dvacet jedna dní později odlétali z New Yorku domů.
Tuhle stránku jsme udělali pro vás, kteří jste s námi byli aspoň na dálku. Klikněte na zastávku a podívejte se, co jsme tam zažili.
319 fotek Na cestě
San Francisco
Den 1-2. Letíme Boeingem 777-300. Cesta vede přes Skotsko, Grónsko a Kanadu. Při přeletu nad Grónskem jsou krásně vidět překvapivě vysoké hory! Přistáli jsme 02:15 našeho času, 17:15 místního.
Imigrační byl sympaťák, po třech otázkách a sejmutí otisků jdeme do půjčovny pro náš Chevrolet. Jdeme si dát ještě jednu APU, pak vysílení usínáme.
Ráno jdeme na ulici z filmu Deník princezny. Za námi jezdily nahoru a dolů cable cars, historické tramvaje na lanech. Cesta dolů po kolejích vedla do přístavu, kde jsme koukali na Alcatraz, lachtany a dali si snídani. Potom jsme přes most přejeli na druhý břeh. Pokračovali jsme podél pobřeží na jih až do Santa Cruz – krásné domy i vyhlídka na oceán. Ještě jsme si chtěli udělat radost návštěvou Apple v Silicon Valley, ale budova je tak strážená, že jsme sotva viděli střechu. V dlouhých kolonách jsme se ploužili do Oakdale. Spaní bylo hlučné, ale v pohodě. Jen sprcha mě trochu děsila.
Yosemite National Park
Den 3. Začínám chápat, jak je Amerika opravdu rozlehlá. Jakmile se před autem vynořil El Capitan, zatajil se nám dech. Obrovský! I ostatní skály byly majestátní. Projeli jsme se autobusem a vydali se nahoru k vodopádům. Nářez!! 9,5 km, převýšení 533 za 3 hodiny. Poté jsme projeli parkem na Tunnel View a Glacier Point. Nádherné výhledy!!! Hlavně na Half Dome. Po dlouhé cestě dorážíme na noc do Fresna.
Sequoia National Park
Den 4. Po poměrně dlouhém stoupání do hor mezi spálenými stromy vjíždíme do Sequoia Parku. První, Generál Grant, mě překvapil, jak byl mohutný, ale docela nízký (rozuměj nižší, než jsem čekal, jinak je hódně vysoký). Poté přejíždíme ke Generálu Shermanovi. Stromů je tady opravdu hodně a jsou obří a krásné. Všechny nesou stopy minulých požárů. Grant je obrovský, ale ostatní za ním nezaostávají. Je u něj hlavně hromada nesobeckých instagramistů, takže jsme se šli raději projít po parku. Moc hezká procházka. Jo, málem bych zapomněl, prší. Jestě sjíždíme k tunelu v sekvoji, stejný případ se selfíčkáři, nekonečná kolona aut se chystá vyfotit při průjezdu a pak na vyhlídku na Moro Rock, prší, nahoru jde Tom sám, pochybuji, že slovo vyhlídka je na místě 🙂
Death Valley, Las Vegas a Area 51
Den 5-6. Tento den jsme celý věnovali Údolí smrti, Death Valley. Teprve tady mi došlo proč celý den, když jsem viděl jeho rozlohu. Skoro 4 hodiny se řítíme témeř sami kouzelnou krajinou. Vidíme Joshua Tree, solné jezero i cvičící stíhačky. Cesta k první zastávce – Stovepipe Wells je téměř rovná prudká cesta z hor a pod námi se otevře obrovská plocha Death Valley. Po výstupu z auta nás málem porazí teplota 49,4 stupňů a rozpálený asfalt. Hospoda je naštěstí klimatizovaná a tak si dáváme hambáč na oběd a pokračujeme k dunám. Jsou skvělé, ale všude je výstraha, že můžeme být bezpečně venku max. 10 minut, tak se suneme dál do Furnace Creek. Tady vedro rozdmýchává ještě teplejší vítr. Následuje Zabriskie Point, který nás svojí nepozemskou krásou opravdu oslnil. Badwater Basin – nejnižší bod Severní Ameriky – byl taky zajímavý, ale vzduch se už témeř nedal dýchat. Celkově jedno z nejlepších a nejvíc vzrušujících míst, která jsme navštívili. Čekala nás ještě docela dálka kolem celého údolí a pak přes hory a Shoshone do Las Vegas. Před Vegas dálnice padá z hor do údolí, provoz je silnější, ale přehledný. Ubytováváme se v hotelu Excalibur. Vegas je tak absurdní místo, až se tím stává zajímavý. Tisíce lidí se tady úpěnlivě snaží bavit nebo zviditelnit, do toho brutální architektura, hluk, alkohol,… Peklo na zemi, krásně extravagantní zkušenost!
Ráno jsme dostali nápad navštívit Area 51.Je to odsud asi 160 mil. Po cestě míjíme různé známé připomínek přítomnosti UFO. Nakonec zastavujeme přímo před bránou vojenského objektu, jsme trošku nervozní, ale mají nás na háku. Na oběd jdeme do Rachel, restaurace Little A'Le'Inn. Vtipný UFO interiér, dobrý hambáč, výborná IPA.
Po návratu vyrážíme do města na večeři. Bereme si opět autonomní ZOOX. Je tu spousta bezdomovců, ale taky spousta hospod a pivovarů. Steak v Steak house Main Street Provision byl vynikající, pivo výborné, cena rozumná a obsluha milá. Moc jsme si pochutnali. Pak jsme se přesunuli do hospody/pivovaru, kde jsme ochutnávali a konverzovali s dvojicí z Utahu až do zavíračky. Zpátky nás vezl veselý a velmi povídavý řidič, byl to povedený večer.
Arizona: Hoover Dam, Route 66
Den 7. Ráno po večírku se vyrážíme koupat k Hooverově přehradě, nakonec jsme jen smočili nohy, na dně je spousta bláta. Od přehrady jsme jeli asi hodinu a půl přes Kingman a Seligman, kde jsme poobědvali na Route 66, která slavila letos 100 let a pak jsme pokračovali až do Williamsu na ubytování. Celý den bylo opravdu velké vedro, zejména u přehrady.
Arizona: Grand Canyon, Horseshoe Bend
Den 8. Ráno se nad Williamsem táhnou temné mraky, slibující déšť. Po cestě už bylo docela hezky, ale když jsme vylezli z IMAX kina v Tusyanu, lehce poprchalo, u Mather Point v Grand Canyonu už se blýskalo. Canyon je nepředstavitelně veliký, nic tak obrovského jsem neviděl. Nádhera! Po chvíli se bohužel spustil déšť a citelně se ochladilo, tak prcháme na oběd. A pak se stal zázrak! Déšt zmizel a my jsme měli nádherné výhledy na spoustě míst. Poslední byl od strážní věže, Desert View Watchtower, kterou údajně stavěla žena. Ve zprávách jsme potom četli o bleskových záplavách, klteré usmrtily 2 lidi a spoustu zranily.
Cesta z kaňonu byla hrozně hrbatá, ale vedla krásnou krajinou. Stíhali jsme po cestě kouknout se na Horseshoe Bend, nakonec jsme tam zůstali do západu slunce a udělali krásné fotky. Do Page jsme dorazili v noci, motel byl pěkný a pohodlný, šli jsme rovnou do restaurace. Dlouho jsme čekali, protože jsme omylem vešli východem, ale pak nás obsloužila hezká Indiánka a docela jsme si pochutnali, jen pivo bylo slabší. V televizi jel baseball, tak se mi Tom snažil vysvětlit pravidla 🙂
Arizona, Utah: Antelope Canyon a Monument Valley
Den 9. Ráno jsme si pospali a jeli omrknout místní přehradu, poté jsme zamířili rovnou na Antelope Canyon. Z parkoviště nás naskládali do aut, vyfásli jsme starého Indiána jako řidiče a průvodce a už jsme hopsali dolů ke kaňonu. Takových aut se tam sešlo asi dvacet a šli jsme stát frontu na vstup. Průvodce mluvil potichu a málo, takže jsme se nic moc nedozvěděli a jeho hlavním posláním bylo všechny z auta poučit, jak nastavit iPhone a fotit postupně všechny svoje lidi každých 5 metrů tunelu. Bylo to moc hezké místo, měli jsme i dobré světlo, ale způsob jeho konzumace nás úplně nenadchl. Až jsme zase vyhopsali nahoru, hned jsme vyrazili k Monument Valley. Trochu jsem se bál, že budeme zklamaní. Naopak!! Nádherné skály, jeli jsme i k nim dolů, na odpočívadle jsem nafotil i Marlboro Mana a jako bonbónek jsme si pak dali i Forrest Gump Spot. Paráda!!
Večer dojíždíme do Monticella do hotelu Abajo Lodge.
Utah: Arches
Den 10. Těšíme se do Arches. Už při příjezdu se nám líbí skály, na místě jsme ještě víc nadšeni. Vše je jiné, ale hezké jako v Monument Valley. Červené skály, zkamenělé duny a hlavně oblouky – Arches.
Postupně jsme navštívili:
Balanced Rock,
Windows Trail, tady přišel liják a bouřka,
Double Arch,
Delicate Arch, Wolfe Ranch a indiánské grafitti na skále – tady nás opět chytla bouřka, vedla tam 2,5 km dlouhá cesta do prudkého kopce po skále,
a nakonec Landscape Arch a Devils Garden, tady jsme opět zmokli.
Nakonec jsme ještě cestou do ubytování zajeli do Mill Canyon Dinosaur Tracksite, tady jsou k vidění stopy dinosaurů, ale chce to mít velkou představivost 🙂
A potom už jen cesta do Green River, zapadlé díry se starými rozbitými auty a nic moc ubytováním.
Utah: Capitol Reef, Bryce Canyon
Den 11. Velmi velmi dlouho jsme jeli jen rovně, minimálně hodinu ani jedna zatáčka. Až když jsme se blížili k parku Capitol Reef začala se cesta velice klikatit. Park byl opět plný krásných skal, zabarvených do červena. Viděli jsme historický dům osadníka, další indiánské petroglyfy a spoustu fotogenických skalních útvarů. Po vyjetí z parku cesta pokračovala velmi dramatickou přírodou, kde se střídaly skály a obrovské, hluboké kaňony. Trochu jsem se i vybál, když kolem klikaté silnice byly z obou stran jen prudké srázy do kaňonů.
Samotný Bryce Canyon je velice pohledný, čistý, už z dálky jsou vidět typické červeno-oranžové skály. A po příjezdu nahoru člověk jen zírá. Šli jsme na krátký trek (asi 3 km), převýšení ale 170 metrů, ale stálo to za to. Opravdu paráda! Dali jsme ještě další 3 wiew pointy a všude super. K večeru jsme si koupili trička a zašli do Cowboy baru. Hrozně jsme se přežrali v all inclusive za 25 dolarů😀
Na ubytování jsme jeli až po tmě, byl tam problém s požárními hlásiči, tak nás poslali do jiného hotelu. V noci jsme ještě jeli k parku fotit noční oblohu. Jsem velice spokojen😀
Utah, Idaho: Salt Lake City
Den 12. Dneska nás čekalo celodenní řízení auta. Vyrazili jsme na sever po dálnici na Salt Lake City. Rychlost byla 80 mil, takže to docela odsýpalo, ale před námi bylo asi 250 mil. Už z dálky je vidět nekonečná placka pod horama, všechno je zahalené v oblaku prachu. Šestiproudá dálnice je docela ucpaná. Jedeme až na parkoviště před parlamentem a jdeme na komentovanou prohlídku. Bylo překvapivě zajímavé zjistit nějaké informace o vládě, soudu a vidět Capitol zevnitř. Viděli jsme i první semafor na světě. Navíc ještě uvnitř probíhala svatba😀Ještě nám průvodkyně povídala o zemětřesení a opravě budovy.
Lákalo nás navštívit solné jezero a ostrov Antelope Island. V jezeře bylo minimum vody, viděli jsme antilopy a v dálce bizony. K vodě to bylo asi kilometr. Šli jsme asi 5 metrů do vody, byla docela chladná na poušť. Na plavání tam nebylo dost vody a na dně byla hromada bláta. Až nám uschly nohy, měli jsme na nich krustu soli.
Až v Idaho se objevily další hory. Sjíždíme do širokého údolí mezi horama a ubytováváme se v Caribou Gem. Hrozná díra. Jdeme zkusit jedinou místní hospodu, je to přesně takový typ s kulečníkama, jaký jsem chtěl vidět. Dáváme si steaky (já mám odhadem tak půlkilový), jsou dobrý. Přisedl k nám jeden mladej místňák, hučel do Toma náboženský moudra, nakonec jsme byli rádi, že jsme vypadli. Celou noc jezdily vlaky a houkaly, tak jsme se moc nevyspali.
Idaho, Wyoming: Jackson a Grand Teton
Den 13. S chutí mizíme ze “Sleepy Hollow” a nabíráme směr do Wyomingu. Okolí se mění na travnaté louky a zalesněné kopce. Ve Wyomingu ještě výrazněji. Projíždíme do údoli k hezké řece Snake River až k Jacksonu. Je sobota a ještě svátek, tak je všude spousta lidí. Vyjíždíme do Grand Tetonu, nejdřív k opuštěným mormonským stavbám, pak na rozhled ze Signal Mountain, jezero dole je bohužel poloprázdné a tak se vydáváme k Jennys Lake, cestu musíme otočit 2x, parkoviště je úplně plný. Chceme se vydat k vodopádům na opačné straně, ale čas a strach z mědvědů nám to nedovoluje 😄Ještě se jdeme najíst do pivovaru v Jacksonu přímo u sjezdovky. Pivo i hambáče jsou výborný. Přejíždíme na noc zpátky na ubytování ve Wolf Den.
Wyoming, Montana
Den 14-15. Projíždíme opět Jacksonem a za chvíli najíždíme na Lake Overlook Trail. Projíždíme jednotlivé gejzíry, od menších až po Grand Prismatic Spring, mezím jsme se zastavili u Old Faithful, kde jsme i poobědvali.
Nestačím žasnout, barvy, průhlednost vody, pára a okolí mi vyráží dech. Nádhera!!! Pokračujeme po západní straně Yellowstonské osmičky, zastavujeme ještě u Norris gejzírů. Pak už jen Mammoth, nad městem je krásný útvar Mammoth Hot Spring, kaskády s magmatickou horkou vodou. Jdeme se projít, nakupujeme v gift shopu a pak směřujeme do Livingstonu. Před vjezdem do Gardnieru přecházi přes cestu wapiti, pak už nás čeká hodinový přejezd. V Livingstonu je ubytování velmi spartánské, hospoda navíc zavřela v osm, tak se vracíme na pokoj.
Ráno spěcháme zpátky do parku. Jedeme opět přes Memmoth, nejdříve odbočujeme k Petrified Tree, pár milionů let staré sekvoji, které tam už dávno nerostou, přesídlily k San Franciscu.
Lamar Valley: místo, kde se nejvíc pasou bizoni, jen dnes jim o tom nikdo neřekl
Calcite Springs Overlook + Tower Fall: hluboké údolí s vrcholky hor v podobě varhaních píšťal
Grand Canyon of Yellowstone: 2 vodopády, jdeme až k ním, krása!
Hayden Valley at Alum Creek: nádherná krajina s meandrující řekou
Mezitím byla krajina prokládaná bizony, jeleny wapiti a krásnou přírodou. Dáváme si ještě jednou západní trasu, opět oběd u Old Faithul a znouvu kochání u Grand Prismatic Spring, kouří se z něj ještě víc než včera. Pak už jen dlouhá cesta zpátky na sever, až znovu do Mammoth, kde se loučíme s Yellowstonem a vlastně celým Západem a přírodou a už potmě se přemisťujeme zpět do Livingstonu. Balíme věci, ráno budeme odlétat do NYC z Bozemanu.
Montana, Massachusetts: Boston
Den 16. Ujíždíme k Bozemanu, na letiště v Belegrade. Auto vracíme v pohodě, máme 3 hodiny času, tak se poflakujeme po letišti…
…až nám letadlo odletělo do NYC se zavazadly, ale bez nás.
Naštěstí se nám daří chytit další letadlo do Bostonu, kde chvilku přespíme a o půl šesté ráno nám letí spoj do NYC. Spíme naštěstí na letišti v Bostonu. Snad vše v pohodě a se zavazadly se ještě potkáme. Musíme koupit kartáčky na zuby a trika na spaní. Letadlo je nový Airbus A 320. Letiště v Bostonu je obří. Po cestě vidíme spoustu zajíců. Hotel je v zátoce u moře, dostáváme žetony na polívku. Pokoj je velký, čistý a moderní, výhled z okna máme přímo na ranvej. Dáváme si večeři v hotelu, polívka z mušlí je vynikající a toust s humrem taky. Navíc mají pivo Samuel Adams a v televizi hrají Red Sox😄 Takže vlastně super! Kolem 23:00 si jdeme lehnout, budík máme na 3:00.
New York City
Den 17. Ve tři jsme vstali docela v pohodě, autobus na letiště už čekal před hotelem. Zavazadla v NYC jsme našli okamžitě, z letiště jedeme vlakem na metro a pak na 50 St. Zbytek cesty jdeme pěšky, asi 25 minut. NYC je kulturní šok. Na jedné straně moderní auta, technologie a obchody, na straně druhé smrad, špína, odpad na ulicích bez popelnic a bezdomovci. Ubytování je v podzemí a vypadá strašidelně. Spíme v Devil's Kitchen. Nicméně ulehneme a zhruba 2 hodiny dospáváme ranní vstávání. V 11 jdeme ven k Dakotě, kde žil Lennon, nudná budova, není tam ani pomník. Central Park vypadá mnohem líp. Oáza “klidu” uprostřed NYC. Jsou tu sice překvapivě silnice a sviští tu hromada lidí na elektrokolech, ale je to příjemné místo. Odtud se jdeme kouknout na Rockefellerovo centrum. V šest už zase mažeme na Empire State Building. To je teda zase pecka. Pěkně udělaný doplňující výstavy a výhled z 86. patra je boží. Strávíme nahoře docela dost času. Při návratu byla naše ulice uzavřená policií a všude byly kamery a novináři. Nakonec jsme zjistili, že muž pobodal ženu, ta se sice zachránila, ale muž který jí pomáhal, na následky zranění v nemocnici zemřel.
New York City
Den 18. Ráno jsme po cca 5 minutách chůze dorazili na prohlídku letadlové lodi Intrepid. Cestou jsme minuli hromady bezdomovců. Připlatili jsme si ještě za prohlidku Concorde, v němž létaly celebrity jako Michael Jackson (který zaplatil celý let svým kamarádům), Sting, Phil Collins, královna Alžběta i Paul McCartney (který údajně hrál cestujícím z pilotní kabiny přes intercom). Taky jsme si prolezli ponorku. Některá letadla byly jen makety, ale starši kusy opravdu na Intrepidu sloužily. Pokračovali jsme k parku, který vznikl na bývalé nadzemce (dřív jezdilo metro nad silnicemi, než ho dali pod zem) a je to teď příjemné a klidnější místo. Pak jsme autobusem!! přejeli na Flatiron Plaza k domu s trojúhelníkovým půdorysem. Odtud jedeme k Brooklynskému mostu, kterým přecházíme do Brooklynu. Pod mostem u Hudsonu si dáváme pivo. Kocháme se výhledem a zpátky se vracíme rovnou na Time Square. Je to teda hrozný cirkus, strašná spousta lidí, ale čumíme tam přes půl hodiny 😄 Po cestě zpátky si dáváme ještě pivo v Beer Culture NYC a mažeme spát. Je 23:57. Ráno vstáváme dřív.
New York City
Den 19. Ráno jsme si to zamířili rovnou na trajekt do Battery Parku a odtud na Liberty Island a sochu Svobody (celý život jsem ji chtěl vidět, tak tady ji mám 😄), poté na Ellis Island, kde se dříve přijímali imigranti a dostávali občanství. Z Battery Parku jsme to vzali na Wall Street a k býkovi, kde však byla fronta na focení se s býkem, tak jsme to natáhli ke dvojčatům. Podotýkám, že je 11. 9., přesně 25 let po jejich pádu. Dopoledne je vyhrazeno pozůstalým, odpoledne tu demonstrují všichni, kdo si myslí, že mají co říct, včetně nácků se svastikama na rukávech. Poprvé mi bylo líto policajtů, bylo jich tady teda nepočítaně. Dvojčata (památník) byla tudíž obklíčena tak, že se k nim vůbec nedalo přiblížit. Tak jsme popošli k mrakodrapu bez oken. Pak už rychle na ubytko, převlíct se a do Bronxu na baseball Yankees vs. Metz. Stadion byl opravdu OBROVSKÝ! Spolkli jsme hot dog, koupili pivo a sedli na tribunu. Výhled byl skvělý!! Ceremonie byly delší a týkaly se samozřejmě 11. září. Bylo to dost dojemné. Ani závěrečné skandování celého stadionu USA, USA… mi nepřišlo přehnané. Zápas byl výborný, dobře jsme se bavili a Yankees samozřejmě vyhráli! Paráda!! Během zápasu vtrhl někdo s íránskou vlajkou na hřiště. Cesta zpátky s tou hromadou lidí metrem (na stadionu byla zhruba 50-60 000 lidí) proběhla velmi hladce.
Maryland, Washington, Virginia
Den 20. Nechce se nám, ale vstáváme brzo, Tesla nás veze na vlakové nádraží. Je obrovské, prostorné a krásně čisté. Sedáme na vlak do Washingtonu a pak v něm 4 hodiny mrzneme. 😄 Bolt nás hodil až k hotelu, na pokoji 15 stupňů. 😄 Hned jdeme na prohlídku Kapitolu. Je opravdu obrovský. Ale v Salt Lake City nám toho řekli a ukázali mnohem víc. Následuje muzeum kosmonautiky, je tu reálné Gemini, Mercury, Apollo 11 a přistávací modul, který ale na měsíci nebyl. Překvapila mě i velikost raketových motorů.
Potom míříme k obelisku, je podstatně dál, než vypadá. Nádrž, kde Forest potkala Jenny, je vypuštěná, všude ploty. Jen Lincoln nezklamal a čekal na nás v křesle. V šest nás nabral Brady a jedeme na koncert Baby Metal a Halestorm. Přejíždíme do Virginie, asi hodinu od Washingtonu. Koncert parádní a hustej nářez. Pivo stojí 20 dolarů!
Maryland, Washington, Virginia, New York
Den 21. Dopoledne procházíme vojenský hřbitov – Arlington National Cemetery. Nachází se přímo naproti Washingtonu D.C. přes řeku Potomac a na ploše přes 250 hektarů je zde pohřbeno více než 400 000 vojáků, včetně mnoha amerických veteránů a významných osobností. Hřbitov byl založen během americké občanské války na pozemku rodiny generála Leeho a jeho manželky Marry Ann Curtis Lee, která byla přímým potomkem Marthy Washingtonové. Kromě jiných osobností je zde pohřbena například i rodina Kennedyových a John Basilone, nejtvrdší americký mariňák, hrdina od Guadalcanalu a ostrova Iwo Jima. Odpoledne se vracíme zase vlakem do New Yorku, kde se jdeme ještě nostalgicky mrknout na noční Time Square.
New York City
Den 22. Nadešel asi poslední den…
Doháníme, co jsme nestihli, procházíme památníky dvojčat, překvapilo nás, že každý den obchází památníky zaměstnanec s růžemi a kdo má ten den narozeniny, tomu zasadí růži do vygravírovaného jména. Ještě si před odletem zaběhneme na snídani do Brooklynu, a pak už nás čeká jen dlouhý let domů.
Byla to nádhera!!!!!